Založit webové stránky nebo eShop
Sudokopytníci a lichokopytníci

Velbloud dvouhrbý

Latinský název Camelus ferus. Rozšíření: Střední Asie.Měří asi 3m, ocas asi okolo 53cm. Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi. Kromě dvou hrbů patří k hlavním charakteristikám velblouda dlouhá huňatá srst, která ho hřeje v zimě, kdežto před létem vypadává, takže je pak velbloud téměř lysý. Velbloud pohybuje nohama na téže straně těla součastně. Živí se doslova jakýmikoliv rostlinami včetně trávy, listů stromů a keřů i drobných bylin. Po 370 až 440 dnech březosti rodí samice 1 mládě, které je během 24 hodin zcela aktivní. Saje asi rok a plně dorůstá ve stáří 5 let.¨Věk až 50 let.

 

 

Latinský název je Hippopotamus amphibius. Rozšíření: Afrika jížně od sahari po Namibii.Velikos těla je (samec) 3,2 až 4,2m (samice) 2,8 až 3,7m ocas 35 až 50cm. Hroch patří k největším savcům Afriky. Má zavalité tělo a mohutnou hlavu. V tlamě má hrozivě vyhlížející zuby, špičáky jsou prodlouženy v kly. nohy jsou krátké a silné, opatřené 4 prsty spojenými kůží. když je hroch ve vodě, Má většinu těla ponořenou, často mu vyčnívají jen vystouplé oči, boltce a nozdry. Dobře plave a potápíse a dovede i chodit po dně jezera či řeky. Spásají trávu i další rostliny nebo apadané plody. Žijí ve skupinách asi 15 jedinců vedených starým samcem. paření probíhá ve vodě během roku, obvykle je však načasováno tak, aby k porodům docházelo v období dešťů, kdy tráva roste nejbůjněji. Jediné mládě se rodí na suche zemi nebo v mělké vodě po 233 až 240 dnech březosti. Samice ho kojí asi 1 rok a další mládě má za 18 měsíců či 2 roky po prvním. Všichni dospělí zuřivě chrání mláďata. Další druh: Hrošík liberijský.

Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)


Hrošík liberijský

 

Latinský název Hexaprotodon liberiensis.Měří 1,4-1,6 metru,ocas 15 cm.Váží 245-275 kg.Rozšířen v západní Africe.Má poměrně malou a ne tak význačně hranatou hlavu,užší chodidla a menší meziprstní blány,to vše jsou adaptace pro delší pobyt na suchu.Jeho strava je rozmanitější,okusuje též keře,požírá kapradiny a ovoce.Žijí obvykle osamoceně,jejich teritoria se přesahují a přesto zřejmě jen málokdy dochází k bojům o teritorium.Pasou se v noci a den tráví ve skrytu v bažinách nebo někdy v dopěti.Po březosti,která trvá 196 až 201 dní se ve vodě narodí jedno mládě.V zajetí žijí až 55 let a v přírodě 45 let.


 

 


Žirafa

Řád sudokopytníci.Celková výška 400 až 580 cm.Samci váží až 2000kg.Samice jsou březí 14 až 15 měsíců.Můžou mít 1 mládě vyjímečně 2.Je to nejvýšší samec na světě.Živý se převážně rostlinnou stravou hlavně listy akácie.V době sucha dokážou nepít i několik dní, jinak vypijou 3 litry denně. Zbarvení: tělo porostlé krátkou srsti na mnoha místech tmavé skvrny, někdy světle hnědě.Žirafa má dlouhý lepkavý jazyk, kratkou hřívu a z hlavy jí vyrůstají dva růžky.Druhy žiraf: Síťovaná, Sudanská, Mramorová, Nubijská, Zapadoafrická,Zambijská, Angolská,Kapská, Masajská a Rodschidová

 

Okapi

 

Latinský název Okapia johnstoni.Měří 2 až 2,2 metry.Ocas 30 až 42 cm.Váží 200 až 300 kg.Rozšířena v severní Africe.Okapi(=okapi pruhovaná) je plachý býložravec hustého tropického deštného pralesa.Je aktivní ve dne,kdy spásá listy,měkké větévky,výhonky,ovoce a jiný rostlinný materiál.V hustém lesním prostředí spoléhá pedevším na sluch a její hlasový projev při setkání s jinou okapi je jakési bafání.Soupeřící samci za přítomnosti samice připravené k páření bojují krkem a při páření vyluzují měkké naříkavé zvuky,samice signalizují svou připravenost podobnými projevy.Je o něco vyšší než samec a o 25 až 50 kg těžší,jinak vypadají oba stejně.Samice rodí jediné mládě v srpnu až říjnu,po 145 až 491 dnech březosri.

 



Slon africký

Slon je největší dosud žijící suchozemský savec.Samice jsou říjné 2 - 6 dní každé dva měsíce. Po 22 měsících březosti rodí samice zpravidla jediné slůně, které váží okolo 120kg a je vysoké 1 metr.Slon je výhradně býložravec. Živí se trávou, listím, větévkami hustých keřových porostů .

Zajímavosti: Zvednutým chobotem nasává slon vzduch, větří a v případě hrozícího nebezpečí jím troubí k útoku. Velké ušní boltce pomáhají slonům snášet velká vedra. Slouží jako ventilátory, pomoci nichž si sloni udržují stálou tělesnou teplotu.

Slon jihoafrický

 
 
 Sob polární
 
Latinský název Rangifer tarandus.Rozšířen v Severní Evropě.Měří 1,2-2,2 m,ocas 10-21 cm.Sob je jediným druhem jelena,u kterého má parohy i samice,i když jsou menší než u samce.Jejich tvar je nezvyklý,protože mají první výsadu směřující dopředu rovněž rozvětvenou.Samice jsou společenské a sdružují se do stád spolu s mláďaty,zatímco dospělí samci jsou samotáři.Některé populace migrují stovky kilometrů z tundry,kde se rozmnožují,do zimovišť dále na jihu.Jejich hlavní potravou je v létě tráva a další rostliny tundry,zatímco v zimě se živí hlavně lišejníky.Samice rodí po asi 240 dnech 1,výjlmečně 2 mláďata.Malí sobi jsou schopni se za několik hodin po narození připojit ke stádu. 
 
   
 

 
 Nosorožec tuponosý
 
 Latinský název Ceratotherium simum.Rozšířen v Africe.Měří 3,6-5 m,ocas 90-100 cm.Po slonech je druhým největším savcem na souši.Má výrazný hrb a dlouhou hlavu,kterou nosí nízko u země.Tlamu má  širokou a rovně ukončenou.Zbarvení je šedavé,ale často bývá překryté blátem,ve kterém se s oblibou povaluje.Každý starý samec obývá své teritorium,které může sdílet s mladšími samci,ale samice jsou společenské a bývají provázeny dalšími samicemi s mláďaty.Živí se pouze trávou,přičemž během dne i noci střídá několik období pastvy s odpočinkem.Samice rodí 1 mládě po asi 16 měsících březosti.Mládě saje nejméně rok a zůstává s matkou 2 až 3 roky a opouští ji jen tehdy,až porodí další mládě.Další druhy:nosorožec indický,sumaterský a dvourohý.
                        
 
                 
  Lama
 
  Žije v jihoamerické části And,od Peru po Patagonii.Je blízkým příbuzným velblouda.Dokáže přežít bez vody delší dobu.Existují 4 druhy lam:dva druhy domácí(lama krotká,alpaka) a dva druhy divoké (guanako a vikuńa).Když lama plive,ochraňuje se tak před nepřítelem.Živí se trávou a mladými listy.Dokáže běžet rychlostí 45 km/h.Páření probíhá po celý rok a doba březosti  je 1 rok.Samice rodí každé 2 roky 1 mládě.
 
  Lama krotká
    Alpaka                                                                                                                  
  Guanako
  Vikuňa



Los
 
Je největší ze všech jelenovitých zvířat.Má dlouhé uši,velké nozdry a silný visící horní pysk.Samec je 2x těžší než samice a pod krkem mu visí velký chlupatý lalok.Paroží nejsilnějších samců je sploštělé.Je to výborný plavec,pod vodou dokáže zůstat i  minutu.Živí se listy stromů,kapradinami a mechem,má rád lekníny a rákosí uprostřed močálů.Samice je březí asi 6 měsíců a rodí 1 až 2 mlád´ata.Jeho hlavním predátorem je medvěd a vlk.Dokáže klusat rychlostí větší než 50 km/h.

 

   Gazela Thomsonova

Lze ji snadno rozpoznat díky širokému tmavému pruhu na bocích.Je stále ve střehu,schopná zachytit nebezpečí na vzdálenost až 300 metrů.Žije ve velmi suchých oblastech,proto musí šetřit tekutinou v těle.Světlá srst odráží sluneční paprsky,nepotí se,trus má velmi suchý a moč také obsahuje málo vody.Živí se v noci,kdy je chladněji a rostliny jsou pokryty rosou.Samice po 165 dnech březosti rodí 1 mládě,výjmečně 2 jednou až dvakrát do roka.Je býložravec,živí se krátkou trávou a listy.Je nejrychlejší antilopou na světě.Dosahuje rychlosti až 80 km/h.

 

Vidloroh americký

Je jediným přežvýkavcem podobným antilopě na americkém kontinentě.Je nejrychlejším americkým savcem a výborným plavcem.Má rohy z rohoviny jako antilopy,ale každoročně je shazuje jako jeleni.Samice je březí 230 až 240 dní a rodí 1,někdy 2 až 3 mláďata.Živí se trávou a okusuje křoviny.V létě se pohybuje v melé skupině,v zimě přebývá ve stočlenném stádu.Dosahuje rychlosti až 65 km/h.Už čtyři hodiny po narození může porazit čllověka v běhu.Dokáže skákat až 6 metrů daleko.



Pakůń běloocasý

Má tělo koně,hlavu býka a dlouhé,štíhlé antilopí nohy.Je velmi odolný,dokáže vydržet bez vody až týden.Dvakrát do roka stáda podnikají dlouhou cestu za lepší obživou.Na této cestě mnohatisíchlavé stádo urazí až 1600 km.Nic je nezastaví,ani velké široké řeky.Samice po 250 dnech březosti rodí obvykle 1 mládě v únoru.Pět minut po narození je schopno chodit a po dvaceti minutách i běžet.Je býložravec.Žije ve stádumkteré může mít až tisíc jedinců.

 

Bizon americký

Hustá kožešina ho chrání před chladem,hlavou odmetá sníh a hledá potravu.Má velmi vyvinutý čich a sluch(dokáže rozeznat pach na 3 km aleko).Zatímco v Americe žijí bizoni na prériích  a vzácně v lesích,jejich příbuzný zubr je typicky lesní evropské zvíře.Samec měří až  2 metry na výšku a 2 až 3,5 metrů na délku.Váží 1 tunu.Samice po devíti až jedenácti měsících březosti rodí obvykle jedno mláďe.Je to býložravec,živí se trávou a podobnými plodinami.

 

Pižmoň

Latinský název Ovibos moschatus.Měří 1,9 až 2,3 metru.Ocas:9 až 10 cm.
Váží 200 až 410 kg.Rozšířen v Gronsku a na severu Severní Ameriky.
Pižmoň(též pižmoň severní) je nazýván podle silného pachu říjných samců.
Samci bojují o samice,útoky imponují rychlostí a silou,s níž do sebe narážejí hlavami.
Zvířata obou pohlaví mají široké rohy,ve středu hlavy mající farmu desek,pak se stáčejí dolů
a zase vzhůru.Tělo je masivní,krk,nohy a ocas jsou krátké.
V létě pižmoň spásá trávu a ostřice v údolích,v zimě různou vegetaci ve vyšších polohách,
kde vítr smetává sníh.Při ohrožení,například vlkem(viz.Psovité šelmy) nebo polárním medvědem (viz.Medvědi a ryby),se samci a samice shluknou do kruhu hlavami ven.
Mláďata,která jsou zvláště zranitelná,stojí uprostřed.


 

Prase pekari

Pochází z Jižní Ameriky a je to menší druh prasete,které dosahuje váhy do 25 kg .jeho srst je tmavá a má výrazný světlý pruh,který sahá od lopatek až ke krku.Žije ve skupinách čítajících 20 jedinců a na spánek si hloubí nory v zemi pod kořeny stromů.Jeho potrava je pestrá,protože je všežravec a hlavní části potravy jsou kořínky,plody a hlízy.Samice rodí zpravidla 4 malé.

  

 

Lichokopytníci


  
  
  
         Zebra Grévyho
 
  Latinský název Equus grevyi.Rozšířena v Keni a Etiopii.Měří 2,6 m,ocas 70-75 cm.Je to největší zástupce čeledi końovitých.Má dlouhou hlavu,široké a zakulacené boltce a poměrně krátký krk -vzpřímená hříva se táhne od temene podél hřebene krku.Tělo je zbarveno bíle s černými pruhy,které jsou užší a hustší než u zebry stepní.Pase se ve dne a za poledního vedra odpočívá ve stínu.Denně chodí k napajedlu(místo,kde zvířata pijí).Samice s mláďaty tvoří samostatné skupiny po 12 i více jedincích.Samice rodí jediné mládě po asi roční březosti.Mládě se naučí během několika dní poznávat svou matku.Saje 6 měsíců a s matkou zůstává až 2 roky.Další druh:zebra stepní.
 
 
     Zebra Grévyho                                                                        Zebra stepní
 
 
  Kůń Převalského
 
 Latinský název Equus przewalskii.Rozšířen:dříve Mongolsko,západní Čína,dnes jen v zajetí.Měří 1,8-2 m,ocas 90 cm.Je jedním z předků koně domácího.Odlišuje ho od něj vzpřímená hříva bez kštice na čele.S domácími końmi se běžně kříží,a tak v přírodě již čistokrevní divocí kˇoně nežijí.Na jejich vymizení se podílel lov,chladné zimy i konkurence hospodářských zvířat,která mu zabrala pastviny i zdroj vody.Dnes jsou chováni jen v zoologických zahradách a rezervacích.
 
   
 
 Osel domácí
 
Je to příbuzný koně,ale liší se od něj menší velikostí,dlouhýma ušima,barvou,nejčastěji šedou nebo hnědou,a hlasovým projevem-známý jako hýkání.Potřebuje společnost a velmi snadno se ke svému pánovi nebo zvířeti,s nimž se dělí o pastvu,přimkne.(Pro neznalé:vytvoří si s ním vztah).Vůbec nemá rád vodu a klidně se postaví na hlavu(pro neznalé tupce a osly:odmítá cokoliv udělat),když ho chce někdo převést přes potok.Oslí mléko se podobá mateřskému.Když se zkříží osel s kobylou,potomek se nazývá mula.Pokud se zkříží hřebec a oslí semice(méně časté)potomkem je mezek.Ani mula ,ani mezek nemohou mít potomky,jsou neplodní.Samice osla je přezí asi 1 rok a rodí obvykle 1 ml´ádě.Je býložravec.Divocí osli  žijí ve skupině,kde je asi 15 samic a jeden samec.
 
  Osel domácí
 
  Osel divoký(žije v Africe)
 
Mezek(Pro zapomětlivé:hřebec a oslice)
 
  Mula(Pro zapomětlivé: osel a kobyla)   
 
 
 Tapír
 
 I přes určitou podobnost s prasetem patří do stejné skupiny jako kůń.Má hlavu po stranách zploštělou a nos ve tvaru malého chobotu.Nos je velmi pohyblivý a chápavý,to znamená,že jím lze něco uchopit.Pomocí nosu může trhat rostliny  nebo lámat větve,kterými se živí.Ve vodě ho používá k dýchání.Je výborný plavec.Mlád´ata mají rezavě hnědou srst s bílými pruhzy.Samice je březí 13 měsíců a rodí 1 mládě.Je to vegetarián,živí se hlavně v noci listy,plody a výhonky.
 
  Mládě tapíra

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek