Orangutan

Latinský název Pango pygmals.Rozšíření:Sumatra a Borneo.Měří 1,2-1-5,ocas chybí. Má rezavě hnědou vlnitou srst a se svým mohutnyým tělem je druhým největším primátem. Ma dlouhé a silné paže, které mu ve spřímeném postoji sahají až ke kotníkům. Samci jsou výrazně větší a těžší než samice. Jejich potravou jsou plody, ale živý se i listy, semeny, ptačímy mláďaty a vejci. Orangutáni spí na stromě v hnízdě. Doba březosti je delší než 9 měsíců a samice potom rodí 1 mládě. Dlouho o něj pečuje, někdy až po dobu 6 let.

 

Šimnanz

Latinský název Pan troglodytes. Samec měří okolo 77 až 94cm a váží 45 až 55kg , Samice 64 až 85cm a váží 40 až 45kg. Šimpanz žije v tlupách. Šimpanzi se dožívjí 40 až 50 let. Živý se hlavně roztlinnou potravou což sou listí, pryskyřice, plody, pupeny, kůra stromů, ořechy ale také termity či mravence. samice je březí 221dní a narodí se ji obvykle 1 mládě 2 jsou vzácná. Samice mládě kojí 2 až 4 roky. narozený ´šimpanz váží kolem  1,9kg. Mlaďata jsou do 8 roků u své matky.

 
Latinský náz .Lemur catta.Rozšířen v jižním Madagaskaru.Měří 45 cm,ocas 55 cm.Má špičatý čenich,velké oči a trojůhelníkové boltce.Srst je hustá a jemná.Ocas,který je huńatý a výrazně černobíle proužkovaný,zabírá více než polovinu celkové délky.Teritorium obývá skupina 20-40 jedinců,jejíž jádro tvoří samice s mláďaty,zatímco samci se volně pohybují mezi skupinami.Je aktivní ve dne,a i když občas šplhá na stromy,tráví většinu času na zemi,kde se pohybuje po všech čtyřech se vztyčeným ocasem.Živí se plody,trávou,listy a kůrou,kterou loupe ze stromů  spodnímy řezáky.Samice rodí obvykle 1,někdy však i 2 nebo 3 mláďata.Doba březosti je 136 dní.Mláďe je po narození osrstěné a má otevřené oči,na matce je závislé asi 6 měsíců.Další druh:Lemur vari.
          

Mandril

Měří v průměru 55-95 cm, ocas má 7-10 cm dlouhý. Váží okolo 11-37 kg. Samice je březí 7,5 měsice a po té porodí obvykle 1 mládě. Požírá měkké plody nebo ve skořápce, listy, hmyz, malé obratlovce i bezobratlovce. Největší nebezpecí představují lidé a šelmy. Shlukují se do velkých skupin po 20-50 jedinců, které řídí jeden nebo více nejstarších samců. Žije v afrických lesích(kamerun, Gabon, Kongo)

    

 Pavián anubi

Latinský název Papio anubis.Měří 60 až 86 cm,ocas 41 až 58 cm.Váží 22-37 kg.Rozšířen v západní až východní Asii.Je to jeden z největších paviánů.Samec může být 2x těžší než samice.Obě pohlaví mají límec z husté šedé srsti kolem tváří.Průměrná velikost tlup je 20 až 50 zvířat,případně i přes 100.Jejich potravou je hmyz,ovoce,listy,ještěrky a někdy i větší kořistmjako mláďata gazel.Mladí jsou tolerováni po dobu,kdy mají tmavý kožíšek.Když přelínají a dostanou zbarvení dospělých,samice klesnou dolů k základně hierarchie tlupy,samečci jsou vyhnáni a musí si probojovat cestu do jiné tlupy.

 

 

 

Malpa běločelá

 Latinský název Cebus albifrons.Rozšířena v Kolumbii.Měří 30-38 cm,ocas 38-50cm.Je štíhlá a má dlouhé končetiny a částečně ovíjivý ocas.Má rozmanité zbarvení,vždy však v různých odstínech hnědé.Zkoumá nejrůznější rostliny i předměty,aby zjistila,zda jsou jedlé.Živí se výhonky,plody,hmyzem,ptačími mláďaty a vejci.Je společenská,teritorium obývá 20 až 30 jedinců.Samice rodí obvykle 1 mládě,i když byla zjištěna i dvojčata.

 


 
Sifaka
 
  Rozšířen na Madagaskaru.Měří asi 50 cm.Tento denní primát miluje slunce a nikdy nevynechá příležitost natáhnout se na větvích a vyhřívat se.Živí se plody,výhonky stromů nabo hmyzem,které jí ráno nebo brzy odpoledne.Po 130 dnech březosti rodí samice 1 mláďe.Sifaka se shlukuje v tlupách o 6 až 8 jedincích.Existují 3 druhy sifaků:sifaka velký,malý a Tattersallův.

 
   

  Indri

Latinský název  Indri indri.Rozšířen v severovýchodním Madagaskaru.Měří 61-71 cm,ocas 3-6 cm.Je největším zástupcem poloopic.N aprvní pohled ho poznáme podle pahýlovitého ocasu.Má delší čenich než sifakové a lysý,černý obličej.Žije v rodinných skupinách a je aktivní v edne,kdy se pohybuje ve všech patrech lesa a hledá listy,výhonky a plody.K páření dochází v lednu nebo v únoru a samice rodí po 4,5 až 5,5 měsících březosti jedno mládě.

 
                                                                                                                                                              Vačnatci
 
 Koala
 
Měří  60 až 80 cm.Je to pokojné a klidné zvíře,ve větvích spí v průměru 19 hodin denně.Jeho oblíbeným stromem je eukalyptus,jehož mladé listy jsou pro něj jedinou potravou.Sní jich až 1 kg za den.Nikdy nepije.Samice je březí 25 až 35 dní a rodí 1 mládě každé 2 roky.Hlas koaly se podobá skřípání pily.
 
   
 
 
 Klokan
 
 Je to nejznámější zvíře Austrálie.Může měřit až 1,6 m,ocas až 1 metr.Je pro něj charakteristická vaková kapsa na břiše samice.Tato kapsa chrání mládě,které se do ní vrací a tulí se k matce,pije a nechává se nosit.Samice je březí 33 dní a dále 6 až 11 měsíců ve vaku samice.Po 6 až 11 měsících rodí samice 1 mládě.Je to býložravec a v běhu může dosáhnout rychlosti až 65 km/h.
 
  Klokan rudý
  Vzácný ,,albín"

Vombat obecný

Měří 0,7 až 1,2 m.Ocas 2 až 3 cm.Váží 25 až 40 kg.Rozšířen ve východní Austrálii a Tasmánii,Má holý čeních a vzhled podobný medvědovi.Je to hojně se vyskytující budovatel podzemních nor,dovnitř vede jen jedinný vchod,ale nora je pod zemí velmi rozvětvená a celková délka může být až 200 metrů.Tento vombat(ještě existuje vombat chluponosý) preferuje svahy nad říčkami a údolími,kde se pase zvláště v noci,živí se trávou,ostřicemi,kořínky a hlízami.V zimě se někdy pase ve dn nebo se vyhřívá na slunci.Vombati žíjí samotářsky a staří samci mají tendenci  vyhánět vetřelce ze svých domácích areálů.Mládě po opuštění vaku matky setrvává napřed uvnitř nory,v hnízdní komoře vyložené suchou trávou a listím.Vombat není člověku nebezpečný,ale jeho nory mohou způsobit pád koní(až budete v Austrálii na koních nezapomeňte mu poděkovat),skýtat úkryt pro dingy(pokud nevíte,co t oznamená skýtat,tak si to najděte na Seznamu v encyklopedii),podrýt břehové náspy a snižovat účinnost oplocení proti králíkům(aspoń se chudáčci králičci pořádně nadlábnou).