Založit webové stránky nebo eShop
Medvědi a ryby

Medvěd hnědý

Je to všežravec. Měři okolo 1,8m.Váží 70 až 780kg.Dožíva se 30 až 40 let.Jí maso je málo, spíš pozře rostlinnou stravu ,houby nebo žaludy.Nepohrdne ani medem.Dá si i malé plazy ,savce,někdy si dá i jehně, divoké prase atd..Mlaďata váží 200 až 700kg,podobají se mláďatům krysy ,protože jsou holá a slepá ,nejčastěji se rodí dvojčata.Další druhy:Lední, Baribal, Brtník, Grizzli, Hymalajský, Malajský, Brýlatý.

Medvěd hnědý (Ursus arctos)

 

Panda velká

Třída: savci .Řád: šelmy.Výška: stojící samec 1,5 metrů, samice je o něco nižší .
Hmotnost: až 120 kilogramů .Výskyt: jihozápadní Čína. Panda velká je samotářské zvíře, které dvě třetiny dne věnuje sháněním a požíráním potravy a ve zbývajícím čase odpočívá. Umí šplhat na stromy, ale tohoto umění využívá jen tehdy, když je ohrožena nepřáteli. Těmi můžou být medI když panda velká patří mezi šelmy, skládá se její jídelníček výhradně ze stonků, listů a mladých výhonků bambusů. Na rozdíl od masa má bambus opravdu nízkou výživnou hodnotu, což znamená, že ho panda musí denně spořádat deset až dvacet kilogramů.
V závislosti na ročním období si panda velká svou potravu doplňuje dalšími rostlinami a také ptačími vejci.. Po pěti měsících březosti přijde na svět. Stejně jak tomu je i u medvědů, tak i mládě pandy velké je překvapivě maličké. Na délku měří kolem patnácti centimetrů a váží ani ne 100 gramů. Je skoro holé, slepé a bezmocné. S matkou zůstává kolem osmnácti měsíců obvykle jedno jediné mládě pandy. Jen velmi vzacné porodí-li panda dvojčata, ale i přesto z nich ve většině případů přežije jen jedno mládě.

PANDA plakáty | foto | obrázky | poster

 Medvěd grizzy

Latinský název (Ursus arctos horribilis). Když se postaví měří až 2m. Váží okolo 150 až 300kg. Žije max. 30 let. Medvěd grizzly je všežravec, jeho potravu tvoří hlízy, lesní plody, ořechy, med, ryby, hmyz, jeho larvy, hlodavci, ještěři, velcí savci, mršiny. Obdobím rozmnožování je červen. Délka březosti trvá v rozmezí 180-250 dní, poté samice rodí obvykle 2 mláďata. Mimo období rozmnožování je samotář. Žije pouze na Aljašce, Kadaně a v několika národních parcích Spojených států.

 

Medvěd grizzly

 Medvěd brýlatý

  Tento medvěd je  jediným jihoamerickým medvědem.Bývá černý nebo tmavě hnědý s bílou kresbou kolem očí a někdy i na krku.Obývá hlavně lesy,ale potuluje se i v otevřené krajině.Živí se převážně rostlinnou potravou,například listy,plody a kořínky.Loví však i jeleny nebo vikuni.Dobře šplhá a přespává na stromech ve velikém hnízdě upraveném z klacíků.Je to samotář nebo   žije v rodinných skupinách.Samice rodí až 3 mláďata po 8 až 8,5 měsících březosti.
 
 
   
 

Medvěd lední

Dorůstá výšky 1,6 m v kohoudku a od 2 do 3 m vstoje. Samice váží v průměru 325 kg a samec 450 kg. Žije v průměru 30 let. Po 7-8 měsíců březosti se narodí asi 2 mláďata které po narození váží necelí kilogram. Je to masožravec. Živý se tuleňi, liškami, ptáky, zdechlinami a v léťe bobolemi. Obvykle žijí samostatňě ale někdy v malých skupinách. Plave i 10 km/h. při běhu dosahuje rychlosti 40 km/h. Žije na pobřeží arktických moří. Medvěd lední je největšísuchozemskou šelmou na světě. Samec bývá 2 těžší než samice. Ma velmi rozvinutý čich, zrak a sluch .

 

.
 
Baribal                            

Latinský název Ursus americanus.Rozšířen na Aljašce.Měří 1,5-1,8 m,ocas 12 cm.Ačkoliv bývá nazýván černý medvěd,má rozmanité zbarvení od leskle černého po tmavě hnědé,rezavě hnědé nebo téměř bílé.Na prsou mívá malou bílou skvrnu.Původně žil na většině území USA ,dnes ho najdeme jen v odlehlejších,neobydlených oblastech a národních parcích.Příležitostně ho lze spatřit ve dne,ale je v podstatě aktivní v noci,kdy se toulá na velké vzdálenosti a hledá plody,bobule,oříšky,kořínky,med i další potravu.Nepohrdne ani hmyzem,hlodavci a dalšími malými savci,vyplavenými rybami a dokonce ani zdechlinami a odpadky.Má výborný čich,ale slabý sluch a zrak.Po páření se partneři rozejdou.V lednu nebo únoru se rodí 1 až 4 mláďata po asi 7 měsících březosti.
  
Medvěd ušatý 
Latinský název Ursus thibetanus.Rozšířen v Afgánistánu.Měří 1,3-1,6 m,ocas 7-10 cm.Je sice většinou černý s bílou kresbou na čenichu a prsou,ale může být i rezavý nebo tmavě hnědý.Živí se převážně rostlinnou potravou,za kterou proniká i na pole nebo šplhá na stromy,kde trhá plody a oříšky.Živí se i larvami hmyzu a  mravenci.Dokáže  být úspěšným lovcem větší kořisti a někdy zabije krávu,ovci nebo kozu.Samice mívá 2 mláďata,která jsou po narození velice  malá a nevidí.S matkou zůstavají do  doby,než téměř zcela
dorostou.                
 

Medvěd malajský

Latinský název Helarctos malayanus. Rozšířen v jihovýchodní Asii. Měří 1,1-1,4m, ocas chybí. Je to nejmenší druh medvěda, má silné, masivní tělo a mohutné tlapy s dlouhými zahnutými drápy. Den tráví v hnízdě na stromě. Potravu si hledá v noci. Pomoci silných drápů odtrhává kůru stromů, aby odhalil hmyz, larvy a hnízda včel a všekazů. Loví i kurovité ptáky a malé hlodavce. Nepohrdne ani plody včetně kokosů. Samice rodí obvykle 2 mláďata po asi 96 dnech březostí, o které pečují oba rodiče.

 

 Pandy a medvídkovití


Panda červená

Latinský název Ailurus fulgens.Rozšířena v Nepálu.Měří 51-63,5 cm,ocas 28-48,5 cm.Má překrásný rezavě hnědý kožich a dlouhý huńatý ocas.Je převážně noční savec a ve dne spí stočená na větvi s ocasem přetaženým přes obličej nebo s hlavou zabořenou pod hrudí.Živí se na zemi bambusovými výhonky,trávou,kořínky,plody a žaludy a nepohrdne ani myšmi,ptáky a vejci.Žije v párech nebo rodinných skupinách.Na jaře rodí samice 1 až 4 mláďata,obvykle však 1 nebo 2.Doba březosti je 90 až 150 dní.

 

Mýval severní

Latinský název Procyton lotor.Rozšířen v jižní Kanadě.Měří 41-60 cm,ocas 20-40 cm.Je zavalitý,ale mrštný a má hustou šedavou srst a huńatý ocas s černými pruhy.Na zašpičatělém čenichu a obličeji má typickou ,,škrabošku''přes oči.Je aktivní hlavně v noci,výborně šplhá a v případě nutnosti plave.Do jeho pestrého jídelníčku patří vodní živočichové,například žáby a ryby,malí suchozemští živočichové včetně hlodavců a ptáků,želví vejce,semena,plody a obilí.Na jaře rodí samice 3 až 6 mláďat po asi 65 dnech březosti.     

 


Nosál červený

Latinský název Nasua nasua.Rozšířen v Jižní Americe.Měří 43-67 cm,ocas 43-68 cm.Je to svalnatá šelmička a krátkýma nohama,dlouhým proužkovaným ocasem a zašpičatělým,pohyblivým čenichem.Žije ve skupinách až 40 jedinců,kteří společně loví ve dne i v noci.Pohyblivým čenichem prohledává různé díry a skuliny v zemi,skalách nabo na stromech a hledá hmyz,pavouky i další drobné bezobratlé,kteří tvoří základ jeho jídelníčku.Živí se i plody a většími živočichy,například ještěrkami.Po páření se skupina rozpadne a samice se před porodem vzdálí.Po asi 77 dnech březosti rodí 2 až 7 mláďat,obvykle v jeskyni nebo v hnízdě na stromě.  

 

Ryby

Žralok

Někteří jedinci dosahují i délky 15 m .Žije zhruba 35 let. Živí se převážně rybami (tuňák, sledi, rejnoci, menší druhy žraloků atd). Žraloci žijí samotářsky.Většina žraloků je živorodá (samice přivede na svět už vyvinutého a aktivního jedince), např. žralok lidožravý nebo vejcorodá (samice naklade vajíčka, které se vyvíjejí ve vodě), např.žralok obrovský a některé druhy jsou vejcoživorodé (mláďata přicházejí na svět z vajíček, jež se vyvíjejí v těle samičky). Žraloci se vyskytují ve všech mořích a oceánech planety, ale nejvíce se vyskytují v teplém nebo v mírném podnebném pásu. Může mít i 300 mláďa

t

 Rejnok

Největší druh rejnoka je menta, která může dorůstat délky až 6 m, šířky 7 m a hmotnost 2 tuny. Některé druhy rejnoků jsou vejcorodá (rejnokovití)-(samice klade vajíčka, které se vyvíjí ve vodě), nebo živorodá (trnuchovití)-(samice přivede na svět už vyvinutého a aktivního jedince), nebo vejcoživorodá (ovoviviparní)-(mláďata přicházejí na svět z vajíček, jež se vyvíjejí v těle samičky). Většina rejnoků se živí měkkýši, korýši a menšími rybami, které loví prohledáváním písku ústy. Žije samotářsky. Vyskytujou se ve všech mořích a oceánech. Zvláště jsou ve vodách mírného, teplého a tropického pásma. Většinou žijí v mělkých vodách.

 Murena

Délka se obvykle pohybuje kolem 1m, ale největší jedinec měřil 3m a váží až 100kg. Murena jikry nechává volně na hladině, kde zůstávají až do líhnutí larev. Murena se živí hlavně rybami, korýši, hlavonožci, chobotnicemi, sepiemi, olihněmi a nepohrdnou ani zdechlinou. Murena žije samotářsky a nočním životem. Vyskytuje se v blízkosti korálových útesů a v Atlanském, Tichém i Indickém oceánu a ve Středozemním moři.

  

Klaun očkatý

Měří 6-15cm. Samička klade 300-700 jiker do hnízda, které staví sameček v blízkosti sasanky. Tato ryba je všežravec, živí se především krevetami a slávkami. Žije po cely život v jednou páru v blízkosti korálových útesů v Tichém oceánu, zvláště v oblasti Indonésie, Austrálie a Mikronésie. V případě jakéhokoli nebezpečí se ukryje v chapadlech sasanky. Sama je před zásahem žáhavých chapadel sasanky chráněná slizem, který pokrývá její tělo.

klaun ockaty

 Mořský koník

Délka se pohybuje podle druhy v rozmezí 2,5-35cm a hmotnost dosahuje 60g. Žije 2-4 roky. Samička snáší jikry za úplňku a klade je do břišního váčku na těle samečka. Tam zůstanou do vylíhnutí mláďat, což trvá podle teploty vody 15-50 dní. Vylíhne se až 200 mláďat. Živí se drobnými korýši a rybkami. Všechny druhy mořských koníků se vyskytují v pobřežních vodách všech moří a oceánů teplého a tropického pásma (Středozemní moře, Atlanský, Indický a Tichý oceán).

                                   

Perutýn ohnivý

Dosahuje délky 30 cm (někteří jedinci však až 60 cm), váží 1,5kg. Samice klade 2500-180000 jiker. Po vylíhnutí měří 6 mm. Žije v hloubkách 20-50 m. Je to masožravec, živí se rybami, krevetami a kraby. Žijí samotářsky, ale i někdy v hejnech. Říká se mu také mořský drak. Vyskytuje se v tropických mořích, zvláště v korálových útesech, a to v Indickém a Tichém oceánu.

  •  

 

 

 

 

 

 

     

Ježík obecný

Může dosáhnout délky 70-90 cm. Samice klade tisíce jiker, které jsou volně unášeny mořským proudem. Živí se škeblemi a ježovkami. Žije samotářsky a je to noční živočich. Ježík má tělo pokryté ostny. Má jenom 2 zuby, které jsou umístěny naproti sobě. Při sebemenším znaku nebezpečí ježík naplní přidatný měchýř vodou a napřímí ostny, jimiž je jeho tělo pokryto. Vyskytuje se v blízkosti útesů všech tropických moří.

 
 

Soltýn barakuda

Může dosahovat délky až 2,5 m a váhy až 40 kg. Dožívá se 10-15 let. Jeto dravec. Samice klade jikry, které jsou následně oplozeny samcem. Je to masožravá ryba, živí se převážně rybami, korýší a hlavonožci. Barakuda žije v mořích teplého a tropického pásma. Obvykle se pohybuje ve volných mořích, nebojí se však proniknou až k břehu.

Ropušnice

Měří okolo 40 cm. Ropušnice je masožravec živí se rybami a korýši. Ropušnice žije samotářsky. Podobá se skalám a mořskému dnu. Ze všech ryb je to ta nejjedovatější. Vyskytuje se v mělčích vodách s písčitým dnem tam, kde je na dně vrstva oblásků, případně v koralových útesech Indického a Tichého oceánu. O rozmnožování toho není moc známo!!!!

 

 Delfín skákavý

 

Měří 3-4 m na délku a váží od 150 do 300 kg. V přírodě žije 30-50 let, v zajetí 7 let. Samice si každý rok hledá jiného partnera. samice je přezí 12 měsíců. Narodí se ji 1 mládě každé 2-3 roky. Živí se nejrůznějšími druhy ryb (treskou, sardelí nebo lososem), olihněmi a krevetami. Je společenský, vytvářejí asi 15 členou skupinu bez hlavního vůdce, které se někdy spojují ve větší celky. Členové skupin si navzájem pomáhají. Vyskytuje se podél pobřeží Atlanského oceánu, Středozemního a Rudého moře, v teplých oblastech severní částí Tichého oceánu a v tropických oblastech Indického a Tichého oceánu.

Velryba

Měří od 8 do 33 m na délku a váží až 150 tun (váha 25 slonů). Žije asi 50 let. Je přezí 10-12 měsíců. Narodí se jí 1 mládě co 4-5 let. Matka ho kojí dva roky. Živí se krevetami, olihněmi, sépiemi a malými rybami. Polyká ohromné množství vody a potravu filtruje přes kostice, které zdobí horní čelist. Žije v rodinném kruhu. Hrozí vyhynutí (dnes jich je pouhých 10 000 kusů). Plave 50km/h. Nachází se ve všech oceánech na světě, přebývá na širém moři.
Vorvaň - Sperm Whale (Physeter macrocephalus)

Chobotnice pobřežní

Měří od 3 cm po 9 m. Váží od 200 g po 100 kg. Samička klade asi 100 vajíček do úkrytu mezi kameny. Samička vajíčka 2 měsíce střeží, inkubace trvá 24-125 dní v závislosti na teplotě vody. Jsou to masožravci, živí se korýši, měkkýši a rybami. Žijí samotářsky.  Je 150 druhů chobotnic. Chobotnice se vyskytuje na skalnatém a kamenitém dně teplých moří. Nesnáší chlad-stačí jedno studené zimní období, aby populace chobotnic na několik let zmizela.

   

 
 
 Kosatka dravá
 
 Latinský název Orcinus orca.Rozšířena na celém světě.Měří 7-9,7 m.Je to největší zástupce delfínovitých.Má  masivní ,nicméně hydrodynamické(dobře průchozí vodou) tělo s kulatou hlavou bez rostra.Samec má typickou hřbetní ploutev vysokou až 2 metry,ploutve samic a mláďat jsou mnohem menší a zahnuté,přesto však jsou výrazně větší než u jiných kytovců.Dospělé kosatky mají 40 až 50 zubů.Jsou to významní predátoři,kteří loví ryby,olihně,lachtany,ptáky a dokonce i jiné kytovce.Jejich ultrazvuky se liší od jiných delfínů a jsou využívány při hledání potravy v proudící vodě.
 
 
    
 
 
  Piraňa obecná

Latinský název Pygocentrus nattereri.Měří 33 cm.Váží 1 kg.
Rozšířena na severu,jihu a středu Jižní Ameriky.
Většinou loví za soumraku a za úsvitu.
Číhá nehybně na kořist a pak rychle zaútočí.
Obvykle se živí živočichy menšími než ona sam,např.hmyzem a dalšími vodními bezobratlými,
jinými rybami a také semeny a ovocem.
Jestliže se však naskytne příležitost,mohou skupiny piraní usmrtit kořist bez ohledu na velikost,
například kapybary(viz.Hlodavci) a dokonce i koně a lidi.
Kořist pak požírají zběilou rychlostí,připomínající chování některých druhů žraloků.
Samice piraň obecných kladou během období rozmnožování až 1000 poměrně velkých jiker
 a připevňují je na kořeny stromů visící do vody.



Letoun měkkoploutvý

Měří až 18 cm.Váží :Není uvedeno.Rozšířen v tropických a subtropických  vodách na celém světě.Klouže či plachtí nad hladinou  vody na zvětšených a zesílených ploutvích.Některé druhy těchto ryb plachtí s pomocí zvětšených prsních a břišních ploutví,jiné používají pouze prsní ploutve.Plachtění používá při úniku před predátory např. před delfíny,mečouny a tuňáky,ve vzduchu mohou docilovat i rychllosti 65 km/h.

Velice se omlouváme,že tu není fotka letouna měkkoploutvého ale krátkoploutvého a že tady není živý letoun ale  pouze jeho povedená kresba.



Narval


Latinský název Mondon monoceros.Měří 4-4,5 metrů a váží 0,8 až 1,6 tun.Rozšířen v Severním Ledovém oceánu.Narval-též Narval jednorohý-má nejsevernější areál ze všech savců.Žije v arktických vodách mezi ledovci a poli ledových ker.Má jen jediný normálně vyrostlý zub,horní levý řezák,jenž tvoří dlouhý kel.Potravu,ryby,měkkýše,korýše a jinou kořist pravděpodobně nasává do tlamy svými mohutnými pysky a jazykem.Jako běluhy-a skutečně často i pospolu-někdy vytvoří velká stáda čítající tisíce zvířat,která mohou být rozčleněna podle pohlaví a věku.Dorozumívají se různými zvuky včetně bzučivých tonů.   









                                                                                       

 
 
                                                                                                                                                                                      
 
 
TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek