Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránky nebo eShop
Ptáci


Orel skalní

 Najdeme ho v severní Africe. Nejčastěji ve hornatých oblastech.
Je to jeden z největších orlů. Zbarvení těla je převážně tmavohnědé.Zobák je tmavý.
Pařáty, ozobí a duhovka jsou žluté. Má široká a dlouhá křídla. Samice je větší než samec.
Mladí ptáci mají bílý ocas a velkou bílou skvrnu na spodní straně křídel.
Orel skalní loví savce, ptáky i plazy a nepohrne ani mršinou.
Hnízdo, které může mít až 2m.Oba rodiče sedí na 2 špinavě bílých skvrnitých vejcích 40-45 dnů.
Mláďata krmí 10-12 týdnů. Rodiče trhají potravu mláďatům na malé kousky.

Orel skalní                                   


Jestřáb lesní

Latinský název Accipiter gentilis.Rozšířen v Severní Americe.
Měří 51-66 cm,rozpětí křídel 120 cm.Je největším druhem rodu Accipiter a pravděpodobně nejlepší lovec své čeledi.
Svoji kořist přepadá za letu a dobíjí ji na zemi.Napadá i taková zvířeta,která jsou větší než on sám.
U nás loví holuby,hrabavé ptáky,kosy a alší pěvce.Pár jestřábů zůstává obvykle spolu po celý život.
Snůška mívá 1 až 5 vajíček,obvykle 3,počet je závislý na hojnosti dostupné potravy.
Samice sedí na vejicích 36 až 38 dní,během této doby sameček přináší potravu a také ji střídá při sezení. 

 


Káně lesní

Latinský název Buteo buteo.Rozšířeno v Evropě.Měří 51-56 cm.
Nepatří k odvážným a smělým lovcům.Více času tráví na své pozorovatelně než ve vzduchu.
Žere obvykle malé,na zemi žijící savce,od myší a krtků až po králíky,kromě toho i plazy,žížaly,hmyz,odpadky a ptáky žijící na zemi.
Obvykle svou kořist povalí,uchopí ji přitom a usmrcuje ji na zemi.
Hnízdo si staví na stromě nebo na skále.Samice snáší 2 až 6 vajec.

 

Kondor kalifornský

Latinský název Gymnogyps californianus.Rozšířen v USA.Měří  115-140 cm.Je to jeden z největších ptáků světa a svou hmotností více jak 11 kg jeden z nejtěžších létajících ptáků.Je silně ohrožen a hrozí mu vyhynutí.Za letu je velmi nápadn,má totiž dlouhá široká křídla,plachtí a vznáší se ve výšce nad 15 km,aniž by musel mávat křídly.Jeho potravou jsou zdechliny velkých zvířat.Samice snáší vejce na zem do dutiny nebo skuliny ve skalní stěně.Oba ptáci se střídají v sezení a oba krmí svě mládě déle než jeden rok.

 


Sup africký

Latinský název Gyps africanus.Měří 94 cm,váží 4-7 kg.Rozšířen v Africe.
Jeho krk je porostlý jemným prachovým peřím.
Absence dlouhých per na krku jim dovoluje dosahovat hluboko dovnitř těl zdechlin,aniž by se příliš znečistili.
Má na vrcholu hřbetu límec z bílých per kontrastující se šedým krkem.
Vydává různé syčivé a kdákavé zvuky,když soupeří o potravu.
Je legendární pro svou schopnoost najít potravu.Mají špatný čich ,ale mimořádně dobrý zrak,jímž vyhledávají uynulá zvířata.
Pozorují též jeden druhého.
Pokud uvidí jeden potravu,začne se snášet k zemi a klesat,ostatní se k němu rychle přidají.

 

 


Tučńák císařský

Latinský nazev Aptenodites forstery. Rozšíření v jížním oceanu.Měří okolo 1,2m.
Je to největší zástupce tučňáků. Shomážďuje se v koloniich na ledových krách v antarktickém moři.
Na začátku zimy naklade samice 1 vejce a vrací se ihned do vody.
Sameeček celou dobu zahřívá vejce na svých nohách, tam je chráněno kožním záhybem a peřím.
Samec nesmí vejce stratit a po dobu 64 dní trvá inkubace vejce.
Tučňáci se živý rybami. Další druhy: Tučňák nejmenší ,galapažský a císařský.


Tučňák císařský


Papuchalk ploskozobý

Latinský název je Fratercula arctica.Meří 28-30 cemtimetrů a váží 400 gramů.
Vyskytuje se ne severu Atlanského oceánu a v Severním Ledovém oceánu.
Je to nejbarevnější alkovitý pták severní části Atlanského oceánu.
Má vícebarevný zobák a jasně oranžové nohy.
Při lovu se potápí někdy až do hloubek 60 metrů.
Jeho hlavní potravou jsou v hejnech žijící ryby,tj.smačkové,sledi,šproty a huńáčci,v zimě též planktonní živočichové.
K hnízdění papuchalk vyhrabává do země nory hluboké 1 nebo i více metrů.
Nora je často vystlaná peřím a rostlinným materiálem.
Samice klade 1 vajce ,oba rodiče na něm sedí střídavě a později pečují o mládě.
Krmí ho množstvím malých rybek,které nosí po několika napříč v zobáku.
 

 


Papoušek šedý -žako

Latinský název Psittacus erithacus. Rožšířen ve střední Africe.
 Měří 33cm. Skupiny papoušků šedých odpočívají společně na vysokých stromech na kraji lesa nebo
 na malých ostrovech v řekách nebo jezerech. Živý se semeny, ořechy, bobulemi a plody, nejraději z palmy olejové.
Samice snáší pravdě podobně 3-5 vajec do dutého kmene stromu a sama na nich sedí.
 Zbarení: šedá, bílá, černá a červená.

 

 Ara arakanga


Latinský název Ara macao.Ruzšířen v Mexiku a ve Střední Americe.
Měří 85 cm.Je to nádherně zbarvený pták a je jeden z největších a nejnápadnějších ze své čeledi.
Ara žije v trvalém pásu a pohybuje se obvykle v párech nebo rodinných skupinách až do 20 ptáků.
Vysoko v korunách stromů hledají semena,plody,ořechy,bobule a jinou rostlinnou potravu.
Potravu vyhledávají a příjmají mlčky,beze zvuku,ale když jsou vyrošemi a vzlétnou,ozývají se s hlasitým křikem.
O jejich chování v době rozmnožování není příliš známo.
Byla nalezena hnízda v dutinách vysoko v kmenech stromů,ale není dost přesných informací o velikosti snůšky a délce  inkubace.



Kakadu žlutočečelatý

Latinský název Cacatua galerita.Měří 50 cm.Váží 950 gramů.
Rozšířen na Nové Guinei a v Austrálii.
Je žlutý na spodní straně křídel a ocasu a má nápadnou žlutou chocholku z úzkých,dopředu stočených per.
Je aktivní a velice hlučný ráno a v pozdním odpoledni,kdy sbírá potravu v hejnech,která obsahují několik tuctů(pro nezasvěcené:tucet=12,několik tuctů=několik 12) až několik set ptáků.
V noci hejna hřadují na pravidelných místech,často na stromech lemujících vodní toky.
Kakadu žlutočečelatý je velmi populární jako domácí pták pro potěšení a
 dospělí ptáci i mláďata jsou pravidelné chytáni do klecí pro obchod,a to znamená hrozbu pro existenci některých populací.

 

Nestor kea

Latinský název Nestor natabilis.Rozšířen na jižním ostrově Nového Zélandu.
Měří 48 cm.Je silný,zavalitý pták s dlouhou zahnutou svrchní čelistí zobáku.
Tento druh létá velmi rázně i smykem.
Hledá na stromech a na zemi plody,bobule,listy,hmyz a jeho larvy.
Navštěvuje i skládky odpadu a žere zdechliny.Hnízdí v kteroukoli
v roční dobu,nejčastěji od června do ledna.
Hnízdo si staví ve štěrbinách,pod skálou,mezi kořeny stromů nebo v jejich dutinách.
Na 2-4 vajíčkách sedí samice 21-28 dní.


 

Tukan obrovský
Latinský název Ramphastos toco.Rozšířen na východě Jižní Ameriky.
Měří 61 cm.Je to největší z tukanů.
Žije v malých   skupinkách a opouští  vlastní prostor a vyskytuje se na kokosových plantážích i plantážích
cukrové třtiny stejně hodně,jako ve svém přirozeném biotopu.
Zlatožlutý  zobák má dlouhý 19 cm.Živí se množstvím rozlišných plodů,miluje papriky.
Není bazlivý a navštěvuje domy,kde krade jídlo a zlobí  domácí  zvířata. 

 

   

 

  Sovice sněžná
 
 Latinský název Nyctea scandiaca.Rozšířena především v cirkumpolární ,arktické části Kanady.
Měří 52-65 cm.Je to velká sova s nápadným,převážně bílím zbarvením peří.Samice mívají tmavé skvrny.
Loví převážně ve dne,králiky nebo lumíky,ale i drobné hlodavce a z ptáků kachny nebo racky.
Začíná hnízdit v polovině května.Dolík si vyhrabává v zemi nebo mezi kamením,vystýlá jej mecham a peřím
a snáší obvykle 10 vajec,v letech,kdy je nadbytek potravy,jich dokonce může být až 15.
Sameček krmí samičku a opatřuje potravu po dobu sezení ,tj. asi 32 dní. 
 
 
   
 
 
  Sova pálená
 
  Latinský název Tyto alba.Rozšíření je kosmopolitní(po celém světě)s vyjímkou mírného pásma Asie.
Měří 34 cm.Má vysoké nohy,světlý obličej a světle zbarvené opeření
.Žije sama nebo v párech a ve dne přespává ve  starých budovách,v dutých stromech,v jeskyních či ve věžích kostela.
V noci  loví drobné savce,hlodavce i rejsky,které chytá a usmrcuje na zemi.Někdy loví i menší ptáky.
Začíná hnízdit v dubnu.Samice snáší 4-7 vajec do dutiny ve starém stromě nebo do skalní štěbřiny a sedí na nich asi 33 dní.
Sameček v této době přináší samici potravu a po vylíhnutí pečují o mláďata oba rodiče společně.

 
   
 
  Páv korunkatý
 
 
Nad ocasem rostou samcům dlouhá pera modré a zelené barvy
.Pokud na sebe chce samec upoutat pozornost,roztáhne tato pera do obrovského nádherného vějíře.
V období páření si samec kolem sebe shromažďuje několik samic
.Jejich opeření nedosahuje ani zdaleka takové krásy jako u samce-je rezavě hnědé.
Pávi sbírají semena,zrna obilovin,drobné oříšky,výhonky a květy rostlin,požírají i bobule a hmyz a vyhladovělý páv dokáže sníst i menšího hada.
Obvykle vyhrabává prohlubeň v hustém houští a samice do ní snáší 3 až 5 vajec a sedí na nich asi 32 dní.

 
    
                                                                                                            
       
  
 
 
 Pštros dvouprstý
  
 Měří 1,7 až 2,7 m.Je největší a nejtěžší (150 kg) pták planety.
Jeho krk měří přes 1 metr a umožňuje včas zjistit blížící se nebezpečí.
Snůšku snáší 4 až 5 samic po 7 až 8 vejcích,na kterých sedí střídavě dominantní samice hejna a samec.
Je to převážně býložravec,požírá především kořínky a listy,nepohrdne však ani hmyzem.
Dokáže vyvinout rychlost běhu až 70 km/h.Po dobu 1/2 hodiny dokáže běžet rychlostí 40 km/h.

 
   
 
 
Plameńák růžový
 
 Je to velký brodivý pták,jehož dlouhé nohy jsou opatřeny plovacími blánami.
Charakterističtí je zejména svým velikým,zčásti růžovým zobákem.
Po páření snáší samice jediné vejce.
Mládě,které se z vejce vylíhne,je šedé ,a zobák má na rozdíl od rodičů rovný.
Typický tvar dostává zobák ve 2 měsících a teprve tehdy je
plameńák schopen se živit sám.Typickou růžovou barvu získá až v dospělosti.
Toto zbarvení zajišťuje pigment získávaný z drobných korýšů
vyskytujících se ve slaných močálech a jezerach,kde sbírají potravu.
Na vejicích sedí  oba rodiče po dobu 30ti dnů.
Po 2 měsíce pak samec i samice svého potomka(potomky)živí
vyvrhováním obsahu žaludku.
 Filtruje vodu a bahno,kde hledá řasy,drobné korýše,měkýše a červy.

 
  Růžová varianta
 
  Bílorůžová varianta
  Bílá varianta
(asi snědl málo korýšů )

 
 
  Pelikán bílý
 
 
Je to vodní pták značné velikosti a mezi vodními ptáky patří k nejhašteřivějším.
Existuje již několik druhů,vetšinou se všsk od sebe
jednotlivé druhy liší pouze zbarvením peří a zobáku.
Je bílý až na černé okraje křídel a růžovooranžový zobák.
Loví v hejnech,která postupují mělkou vodou a tlukotem
křídel nahánějí ryby ke břehu,kde je lapají do vaku ve spodní čelisti zobáku.
Někdy bývá vak na zobáku tak přeplněný,že z něj ryby
 přepadávají zpátky do vody.
Samice snáší 2 až 5 šedobílých vajec.Hnízdo si staví přímo na zemi na
ostrůvcích chráněných před predátory.
Oba rodiče sedí na vejicích 30 dní.
Mládˇata začínají létat ve věku zhruba 3 měsíců.

 
 
  
 
 
 
 
Kardinál červený
  
 Pochází z amerického kontinentu.Samci bývají značně pestře zbarveni,ale samice už barvami tolik nehýří.
Samce i samici poznáme podle charakteristického mohutného
 zobáku,který je u kořene výrazně rozšířený.Některé druhy mají na hlavě chocholku ,
jiným jakákoliv ozdoba hlavy chybí.Vyznačují se melodickým a značně variabilním zpěvem.
Mívá sklony k agresivnímu chování a své teritorium urputně brání.
Po celou dobu sezení na vejicích a péče o potomstvo samec samici
krmí semeny a hmyzem,které neúnavně zbírá a přináší.
Samice snáší 3 až 5 vajec 2krát až 3krát do roka do hnízda vybudovaného
 ve větvích keře či stromu,v hromadách listí nebo ve spleti popínavých rostlin.
Na vejicích sedí samice po dobu 12 až 13 dní.Živí se plody,semeny a drobným hmyzem.

 
  Sameček
 
Samička

Kolibřík červený

Latinský název Archilochus colubris.Měří 9 cm a váží 3 gramy.Rozšířeni v jižní Kanadě,USA,Mexiku až na jihu Střední Ameriky.Je jedním z několika kolibříků,kteří migrují každý rok na sever až do Kanady,přičemž jejich cesta za Střední Ameriky může být delší než 3000 km.Pro některé ptáky to znamená přelet přes mexický záliv o délce asi 850 km a bez zastávky.Tento kolibřík se živí nektarem.Jako jiní kolibříci krmí svá mláďata převážně hmyzem.

 

Ledňáček říční

Latinský název Alcedo atthis.Měří 16 cm a váží 35 gramů.Rozšířen v Evropě,Asii a Severní Africe.Je jediný druh čeledi ledńáčkovitých,s kterým se lze setkat na většině území Evropy.Je to malý,rychlý a velmi aktivní pták s živě zbarveným opeřením.Jeho velikost a zbarvení jsou variabilní (drobné genetické odchylky -pozn.redakce:-) )a v areálu od západní Evropy a severní Afriky do východní a jihovýchodní Asie se rozeznává sedm poddruhů.Hlavní potravou jsou malé rybky,pro které se střemhlav vrhají do vody.Potavu doplňují hmyzem ,korýši a obojživelníky.Oba rodiče střídavě sedí na vejcích a po čtyřech týdnech po vyklubání mláďata opustí hnízdo.

 


Labuť velká

Latinský název Cygnus olor.Měří 1,5 metrů.Váží 12 kg.
Rozšířena v Severní Americe,Evropě,Asii,Africe i v Austrálii.
Jako mladá je labuť šedohnědá,ale dospělí ptáci mají čistě bílé opeření,
oranžově červený zobák a černé nohy.
Po
travu sbírá hlavně ve vodě a často panáčkuje-ponoří hlavu a krk,aby dosáhly k rostlinstvu
a chytaly taky malé živočichy v bahně na dnu.
Páry spolu zůstávají po celý život a hnízdí u okrajů vod nebo na malých ostrůvcích.
Samice klade až 8 vajec a vysezuje je sama.

( Labutí samec)

Labuť černá

Latinský název Cygnus atratus.Měří 1,1 až 1,4 metrů.Váží 6 kg.
Rozšířena v Austrálii a na Novém Zélandu.
Vnitřní letky jsou podivně zkroucené a při ohrožení je labuť zvedne,takže se plně ukážou
bílé vnější ruční letky.
Je to výlučná vegetariánka a živí se vodním rostlinstvem,někdy též spásá trávu na pevné zemi.
Jsou monogamní,jako ostatně všechny labutě.



Pište na tento e-mail,kdybyste chtěli napsat,jaké zvíře máme nepsat:B.del@seznam.cz


Datel černý

Latinský název Dryocopus martius.Měří 45 cm a váží 350 gramů.Rozšířen v Evropě až Asie.Pozná se snadno podle velikosti a barvy opeření,černého jako eben s červenou čepičkou.Samice mají skvrnu menší vzadu na hlavě,ale jinak vypadají stejně.Žije ve starých lesích i v rozvolněně zalesněné krajině a vytesává hbitě kořist,skrytou hluboko ve dřevě suchém i živém.Živí se hlavně hmyzem vyvrtávajícím chodbičky ve dřevě,jako jsou larvy a mravenci  a když dobývá potravu,vysekává do dřeva svislé žlábky až 50 cm dlouhé.

  
TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek